Konrad Smoleński

Studoval fotografii na Akademii výtvarných umění v Poznani. Získal diplom v oboru intermedia v ateliéru prof. Izabelly Gustowské.

Obdržel stipendium polského Ministerstva kultury a národního dědictví a umělecké stipendium města Poznaně. Ve stejném roce měl samostatnou výstavu v Galerii Rotunda na Akademii výtvarných umění v Poznani.

Smoleński zůstal na své domovské univerzitě, kde zastával pozici asistenta v ateliéru Audio Sfera, vedeného profesorem Leszkem Knaflewskim, kde přednášel základy videoartu. V roce 2006 uskutečnil výstavu v Galerii Platán v Budapešti pod titulem „Self Victim”. Zúčastnil se několika skupinových výstav, především vystavoval společně s Knaflewskim. Vytvořil projekt „The End / Konec”, který se skládá ze série objektů instalovaných v různých otevřených a zároveň uzavřených prostorech. Jeho titul nápis - slogan je vyroben ze dřeva nebo jiných hořlavých materiálů, nejčastěji je zničen hořením, destrukce však může být navozena také za pomoci realistického zvuku výbuchu.

Zúčastnil se Visegrádského programu uměleckých rezidencí (Visegrad Artists Residency Program), v jehož rámci absolvoval rezidenci v Centru pro současné umění v Praze. Měl tři samostatné výstavy (Galeria LETO Varšava, Galeria Stereo, Poznaň, Art Agenda Nova, Krakov). Jeho práce byly zastoupeny také na skupinových výstavách ve francouzském Lille a v Poznani.

Zúčastnil se několika skupinových výstav. – The End, Re:wizje, Varšava – Podróż dookoła czaszki, CSW Zamek Ujazdowski, Varšava – Letni Nieletni, Zachęta – Národní galerie umění ve Varšavě Vytvořil projekt „There's No God” / „Není žádný bůh” v podobě masivní instalace, kterou tvoří stěna ze starých a poškozených reproduktorů, připomínající rozsáhlý zvukový systém vybudovaný během velkého koncertu. Všechny reproduktory jsou zapojeny do elektrické sítě a vydávají charakteristický elektrický šum způsobený nízkou kvalitou komponentů a vysokým výtěžkem bez zdroje signálu. Tato práce byla zakoupena do sbírky Muzea umění v Lodži.

Ve Smoleńského díle představuje přelomový rok, jelikož byl nominován a poté se stal i vítězem soutěže Spojrzenia 2011 – jedné z nejvýznamnějších soutěží pro mladé polské umělce, kterou pořádá Zachęta – Národní galerie umění ve Varšavě a Deutsche Bank. Porota ospravedlnila volbu Smoleńského coby vítěze následujícími slovy: „(...) jeho díla rezonují s nevyslovenou úzkostí dnešních dnů. Odměňujeme jej také za citlivé použití zvuku ve videu, což není v Polsku běžné. A pro jemný vztah mezi objektem, zvukem a obrazem.” Zúčastnil se umělecké rezidence v 18th Street Art Center, Santa Monica / Los Angeles, USA, během níž ve spolupráci s noise rockovou kapelou Foot Village vzniklo video „Energy Hunters”, které bylo představeno ve formě videoinstalace na výstavě „Spojrzenia”.

Pro skupinovou výstavu „Hools“ v Zachętě – Národní galerii umění ve Varšavě Smoleński připravil projekt „The Order Is Rapidly Fadin”‚ skládající se ze dvou částí. První z nich je instalace sestávající se ze spálených a devastovaných odpadků, zjevně odkazujících na vzpoury a pouliční nepokoje. Druhá část projektu byla akcí zahrnující proces zadýmení galerie, která vyústila (v souladu se záměry umělce) v konečnou potřebu evakuovat publikum a přivolat hasiče. Kromě účasti na kolektivních výstavách měl Smoleński čtyři samostatné výstavy (Muzeum Fryderyka Chopina, Varšava, Pinchuk Art Center, Kyjev, Galerie Manhattan, Lodž, Galeria LETO, Varšava). „The End of Radio“ je zvuková instalace vybudovaná z téměř 200 mikrofonů na stativech. Mikrofony místo přijímání signálu vysílají zvuky – velmi intenzivní a zpracované zvuky z pouličního prostoru.

Konrad Smoleński vyhrál konkurz na reprezentování Polska na 55. Mezinárodním bienále výtvarného umění v Benátkách (01. 06.–24. 11. 2013). Jeho projekt „Everything Was Forever, Until It Was No More”, kterého kurátory byli Daniel Muzyczuk a Agnieszka Pinder, je rozsáhlá zvuková instalace. Skládá se ze dvou několikametrových zvonů a kovových skříní, které vyplňovaly prostor pavilonu zesilující se rezonancí a vibrací zvuků, které z nich vycházely. Umělec jejich prostřednictvím získal zvuk obrovské síly a intenzity, který vyvolával u publika pocity úzkosti a napětí. Projekt se tím také dotkl otázek akumulace, klasifikace a uspořádání znalostí, demonstroval problém nedostatku informací i jejich přetížení, čímž pak zpomaloval historii, až pozastavil její průběh.

Smoleński se účastnil programu Artist-in-residence v POLIN - Muzeu dějin polských Židů a realizoval několik sólových výstav (Volkspaleis, Den Haag, Zachęta - Národní galerie umění ve Varšavě, CenterPasquArt, Biel, West, Den Haag, Kunsthalle Winterthur). Vytvořil instalaci „Dizzy Spells”, která se nachází ve sbírce Zachęty – Národní galerie umění ve Varšavě. Tvoří ji dva několikametrové kinetické objekty ze silného materiálu vytvořené podle vzoru populárních nafukovacích reklam a starého klávesového nástroje, který produkuje zvuk a současně přitom nafukuje panáky, jež se „chvějí”. Zdá se, že nafukovací panáci provádí bláznivý tanec na hudbu, kterou vydává samotná klávesnice.

Byl nominován na Zurich Art Prize. V posledních letech se zúčastňuje řady výstav v Polsku, Německu, Švýcarsku, Rumunsku, Velké Británii, Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech: – Sound Noir, NAK. Neuer Aachener Kunstverein, Aachen – Przestrajanie. Leszek Knaflewski i Audiosfera, CSW Zamek Ujazdowski, Warszawa – Zbiory wspólne, Arsenal Gallery, Białystok – KRAAK Festival 2015, Aalst – Un Tune, CTM Festival, Berlin – How to Waste Time, Manifesta 11, Kunstverein Zurich – Transparent, The NewBridge Project, Newcastle upon Tyne – The Time Is Out of Joint, Asia Culture Centre, Gwangju – The Time Is Out of Joint, Sharjah Art Foundation, Sharjah