Databáze
Jerzy Ryszard /Jurry/ Zieliński
Narozen(a) 1. červen 1943, KazimierzówZemřel(a) 5. březen 1980, Varšava
Polský malíř, básník, existencialista, jedna ze symptomatických a symbolických postav polského totalitního období. Zielińský spojoval výtvarnou a sociálně-politickou angažovanost, výtvarné prostředky mu sloužily jako veřejně sdílený jazyk. Jeho tvorba byla výrazně ovlivněna pop-artem.
1962
V letech 1962 až 1968 studuje Jerzy Zieliński na varšavské Akademii Sztuk Pięknych/ Akademii výtvarných umění, pod vedením Alfreda Jesiona se věnuje sochařství, absolvuje však v malířském ateliéru Jana Wodyńskiego (1903-1988) a Jana Cybise (1897-1972). Od počátku sedmdesátých let se zajímá také o scénografii.
1965
V roce 1965 zakládá Zieliński společně s Janem Dobkowskim (1942) uskupení Neo-neo-neo. Svou tvorbu označuje jako tzv. áizmus, jehož náplní je programové zpochybňování systematizace uměleckého školení a parodizace proklamací uměleckých manifestů. Zieliński provokuje texty, v nichž se vyjadřuje jak k uměleckému světu, tak k obecným společensko-politickým momentům. Podtitul uskupení zní: "znaki drogowe politycznej egzystencji w PRL"/ Známky politické existence v Polské lidově-demokratické republice ("road signs of the political existence in the PRL [People's Republic of Poland])"
1967
Do let do posledních tři ze šedesátých let se koncentruje veškerá výstavní činnost skupiny Neo-neo-neo. Zielińský prezentuje práce výrazně ovlivněné principy secese a pop-artu, jeho styl zjednodušením, důraznou obrysovostí a ostrou barevností připomíná soudobou plakátovou typografii. Záměrně volí strategii odpovídající aktuálním společenským reáliím: Prostřednictvím jednoduchých znaků a atakující barevnosti se jeho (a Dobkowského) plátna blíží prostým, snadno srozumitelným sdělením. Charakterizuje je dojem neklidu, který vyplývá z vysokých formálních kontrastů – příkladem budiž malba z roku 1966, Biała modelka/ Bílá modelka, na níž bílé tělo zobrazené postavy dramaticky vystupuje z tmavé plochy pozadí/ sofa. Postup, osvojený již během studijních let, pak Zielińsky s úspěchem využívá i nadále (Akt z martwą naturą/ Akt se zátiším, 1966-1967
1968
Horký (malba)
1969
Na konci šedesátých let organizuje Zielińský s přáteli zásadní výstavu, reflektující problematiku porozumění v horizontech vidění, později označovanou jako výstava form przestrzennych/ prostorových forem v tarchomińských dílnách Polfa. Zielińský zde prezentuje své zcela nové práce, Anaksymander/ Anaximandros
Studium půdy (malba)
1970
Na výstavě Informacja - Wyobraźnia – Działanie/ Informace – Obraz – Akce ve varšavské Galerii Współczesné/ Galerii současného umění prezentuje Zielińský obraz/ objekt Bez buntu/ Bez vzpoury, tj. rozsáhlé plátno, zachycující lidskou hlavu s vyplazeným jazykem, který je k podložce ostentativně přibit hřebem. Právě spontaneita projevu, ústup od dekorativnosti ve prospěch exprese až surovosti charakterizuje pozdní tvorbu Zielińského.
1975
Hodina počátku – Dva stvořitelé (malba)
1976
Kapka v moři (malba)
1980
V březnu roku 1980 Jerzy Richard Zieliński ve Varšavě umírá. Jeho památku ctí řada kolegů pietními malbami (mezi jinými Wiesław Szamborski, Po pogrzebie/ Po pohřbu, 1980
1995
Varšavská Galerie Sztuki Współczesnej Zachęta/ Galerie současného umění Zachęta připravuje rozsáhlou retrospektivní výstavu skupiny Neo-neo-neo, jíž doprovází také katalog.
2010
Muzeum Narodowe v Krakově připravuje k třicátému výročí úmrtí Jerzyho Zielińského výstavu Powrót Jurry'ego/ Návrat Jurryho, kterou doprovází stejnojmenným katalogem. Jejím cílem je revidovat Zielińského pozici v rámci nejen polských dějin umění.
2013
Století relativity. Stálá expozice výtvarného umění 20. století (skupinová výstava, Olomouc)
2015
Truth Beauty Goodness. From The Zachęta Collection (skupinová výstava, Varšava)
The World Goes Pop (skupinová výstava, Londýn)
The World Goes Pop (skupinová výstava, Londýn)