Databáze

Imre Bak

Imre Bak

Narozen(a) 5. červenec 1939, Budapešť
Působení Budapešť

Imre Bak je jedním z umělců, podílejících se na vzniku a rozvoji dvou směrodatných maďarských neo-avantgardních uskupení druhé poloviny dvacátého století, Iparterv a Budapesti műhely. Jiří Valoch jej charakterizuje jako racionalistu „(…) s přesnou představou toho, co dělá,“ a jenž je schopen „(…) promítnout do díla svou velkou osobní kulturu i reflektovat své intelektuální zázemí(…).“ [Jiří Valoch, Bak-Nádler (kat. výst.), Dům umění města Brna, 1989.]
(Barbora Kundračíková)


malba, neokonstruktivismus

1958

Imre Bak studuje na budapešťské Akademii výtvarných umění. V roce 1958 se stává členem volného uskupení mladých maďarských umělců Zugloi Kör (Zugloiský okruh, do r. 1968). V čele hnutí, které proklamativně následuje tradici francouzské lyrické abstrakce a modernistické ikony Kandinského (1866-1944), Kleea (1879-1940), Maleviče (1879-1935), a rovněž se hlásí k dílu Jeana Bazaina (1904-2001), stojí Sándor Molnár (1936), Pál Deim (1932) a István Nádler (1938). Skupina je funkční do roku 1968, společně vystavuje v letech 1966 (Új törekvések 1966: Fiatal festők bemutatója/ Nové aspirace 1966: Prezentace mladých umělců, Malév KISZ-Klub, Ferihegy) a retrospektivně 1993 v budapešťské No. 5. Galéria.

1964

V počátcích Bakovy tvorby působí dvojí inspirace – na straně jedné lyrizující abstrakce, na straně druhé konstruktivistická tradice, rezonující v maďarském prostředí od počátku dvacátého století. Lyrizující vztahy linií a barevných ploch, které v Bakově tvorbě převažují v první polovině šedesátých let coby dědictví předchozího období (Kék térben/ Modrý prostor, 1964), poměrně brzy začíná ovlivňovat uměle koncipovaný vnitřní řád (postupující racionalizace viditelná ve volné sérii Struktúra I-III/ Struktura I-III, 1965). Ten se ve druhé půli desetiletí projevuje již čistě geometrickým členěním obrazového pole. Právě v této době se Imre Bak významně angažuje při vzniku hnutí Iparterv (série Sávok/ Pruhy, 1968). Postupující racionalizace jeho tvůrčího přístupu souvisí s maximálním utlumením autorského gesta – a důsledkem (či vlastním cílem) procesu je vytvoření čisté, nediferencované barevné plochy. Výsledek lze označit jako variantu hard-edge painting, avšak pouze formálně – jde o funkční prolnutí neo-konstruktivních myšlenek obrazové skladby s bazálními juxtapozicemi barev, v nichž se pozoruhodně objevují mj. také folkloristické motivy (Kompozíció I/ Kompozice I, 1967). Přitom nad geometrickým tvarem často dominuje subjektivita barevné plochy a nad výplní prázdnota, charakterizovaná s pomocí lineárního oddělování jednotlivých barevných elementů. Tím, čemu se zde dostává největší pozornosti, je obraz jako princip – proto tak ostrá polarita plochy a iluze, černé a bílé, plnosti a absence. Je to navíc bílá barva, která sehrává konstitutivní význam. Předmětem zájmu je tedy fenomén, nikoli jednotlivina (Lila-sárga-fekete/ Fialová-žlutá-černá, 1968).

1968

Iparterv I (skupinová výstava, Budapešť)

1969

Útvar III.
Útvar III. (kombinovaná technika)

Iparterv II. (skupinová výstava, Budapešť)

1970


1971

Rané Bakovo období se uzavírá v roce 1971, v němž absolvuje stipendijní pobyt v essenském Folkwang Museu, který vrcholí v témže muzeu jeho první zahraniční výstavou (ve spolupráci s György Jovánovicsem).
Dostal(a) grant od Museum Folkwang
Bak-Jovánovics (samostatná výstava, Essen)

1972

Po roce 1972 ovlivňuje Bakovo dílo postupující konceptualizace a s ní související dematerializace, projevující se v důrazu na pojem a mentální existenci díla. V roce 1973 zakládá společně s Jánosem Fajó (1937), Ilonou Keserü (1933), Sándorem Molnárem (1936) a Istvánem Nádlerem (1938) Budapesti műhely/ Dílnu Budapešť. Mezi lety 1976 a 1981 Imre Bak působí v rámci skupiny pro výzkum vizuální kultury Magyar Tudományos Akadémia/ Maďarské akademie věd. V jeho tvorbě se tak výrazně promítá aktuální situace a tematika. Bak využívá možností fotografie, a to zvláště v oblasti dosažení většího kontrastu (umělecký geometrický tvar kontra přírodní prostředí, plochost a barevnost tisku) a reflektuje slovesné principy, které vedou k vytváření kombinovaných děl, prezentovaných v médiu grafiky či kresby, významněji pak autorské knihy. Ke slovu se postupně dostává sémantika, a to zcela v kontextu aktuálního obratu k jazyku, zasahujícím spekulativní vědy jako takové, koncentrující se v tomto případě na otázku vztahu označujícího (červená-slovo) a označovaného (červená-barva). Toto druhotné – a určující – působení jazyka na chápání věcí, se promítá do koncepce Bakových děl, která postupně nabývají podoby promluvy – ornament funguje jako znaková soustava a zároveň obohacená estetická kvalita, je využíván ke hře s metaznaky (Három piros négyzet - három kék négyzet - három sárga négyzet / Tři červené čtverce – tři modré čtverce – tři žluté čtverce, 1972). Poněkud paradoxně, avšak přece právě tato iluzivní ornamentika v jazykových souvislostech Imre Baka přivádí zpět k malbě. Revidovaný ornament se dokonce jeví být latentním elementem, který pod vrstvou skladebnosti jeho děl probleskuje již od počátku šedesátých let (série Reflection/ Reflexe, 1976).

1975

Zásadním ziskem Bakova konceptuálního období je zjištění, že ornament funguje jako plnohodnotný znak, který je v rovině obrazu zpětně interpretován právě jako ornament: Ve druhé polovině sedmdesátých let se do jeho tvorby navrací geometrický řád, východiskem při jeho konstruování jsou základní tvary, kruh, čtverec, linie, a živá barevnost (Vasárnap – férfi – arc/ Slunce – člověk - tvář, 1975/1976). Tyto jednotlivé prvky, čtverec, kruh či kříž jsou ovšem nově chápány jako významově naplněné a autonomní. V roce 1977 pořádá Műczarnok první retrospektivu Bakova díla, která rovněž reflektuje tuto tendenci.


1977

[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)

1978

[Imre Bak] (samostatná výstava, Miskolc )
Mezinárodním trienále kresby ve Vratislavi (1978) (skupinová výstava, Wrocław)

1982

Osmdesátá léta přinášejí formální obrat. Hlavní sledovanou osou je nově narace, v jejímž zájmu se Bakova tvorba otevírá hravosti. Co zůstává, je živá barevnost a velký formát, které nyní slouží přiznaným citacím, rozvíjení perspektivních principů a organickým prvkům (Hommage á Giorgio de Chirico/ K poctě Giorgia de Chirica, 1986). Vedle Károlyho Kelemena (1948), Ákose Birkáse (1941) a Istvána Nádlera prezentuje Imre Bak v roce 1986 svou aktuální tvorbu na benátském bienále. Nastupující postmoderna je pro Baka výzvou k inovaci: Je-li pro ni typické směšování významů, v radikalizované podobě tento eklekticismus rezonuje také u něj – v jeho díle se projevuje zúčelněním konceptu, tj. vědomým postojem, programovou a záměrnou volbou, intelektuální reakcí. Bak zcela pomíjí neoexpresionismus, a naopak upřednostňuje problém volby a selekce. Reviduje ojedinělé motivy svých starších obrazů, a to jak již dříve využité folklorismy, tak archetypální znaky, vybírá si rovněž z dějin umění (dekorační motivika art nouveau, futuristický design, surrealistické prvky), akcentuje rozpornost plošnosti a prostoru, měkkosti (geometrické objekty) a ostrosti (linearita), jedinečnosti a seriality. Zcela popírá časovost avantgardy. Výsledné dílo podle něj nehovoří o všem, ale odpovídá na specifické podněty, a proto je to právě volba, kterou Bak označuje jako své autorské gesto. Jeho od počátku hluboce intelektuálně podmíněná malba funguje nyní jako rezervoár možností. Nejde přitom o nucené hledání linearity vývoje, ale o funkční propojení minulého s budoucím bez umělých ohraničení časovými posloupnostmi. Do určité míry je možné jeho malby interpretovat jako metafyzické alegorie, tj. v kontextu mytologizace umění či zumělečtění mýtu (Kék csillag/ Modrá hvězda, 1986


1987

Paintings (samostatná výstava, Budapešť)

1988

[Imre Bak] (samostatná výstava, Pécs)

1989

Adrian-Bak. Pozíciók I. (samostatná výstava, Budapešť)

1990

Imre Bak / István Nádler (skupinová výstava, )
Élő mű-vészet: Imre Bak est. (samostatná výstava, Budapešť)

1991

Počátek devadesátých let je nesen na vlně redukce. V Bakově tvorbě se objevují odkazy na Kassáka (1887-1967) i Kandinského, v mnohém se přibližuje principům postmoderní architektury (konstruktivnost ve vztahu k prostorové iluzívnosti) i designu (Tao, 1993). Zásadní je však revidování vlastní tvorby. To se nakonec odráží také v současné produkci, která je příznačná jednak přetrvávající monumentalitou, jednak meditativností. Obraz se stává krajinou určenou ke konceptuální reflexi (P. Brueghel, 1997).

1992

[Imre Bak] (samostatná výstava, Innsbruck)
101 obrazů (samostatná výstava, Budapešť)

1993

[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)
[Imre Bak] (samostatná výstava, Lienz)

1994

Nová díla (samostatná výstava, Budapešť)

1996

Imre Bak 1994-1996 (samostatná výstava, Budapešť)
Imre Bak 1994-1996 (New Paintings) (samostatná výstava, Budapešť)

1997

Kromě umění (skupinová výstava, Štýrský Hradec)
[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)

1998

Obecnosc Wegierska (skupinová výstava, Varšava)
The first generation of Hungarian neo-avantgarde 1965-1972 (skupinová výstava, Szombathely )
Hudba našich očí (skupinová výstava, Miskolc )
Maďarská avantgarda 20. století (skupinová výstava, )

1999

[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)
Dvakrát patnáct (samostatná výstava, Székesfehérvár)
[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)

2000

Tenze posledních let se stupňuje, Bakovy krajinné obrazy, typické pro předchozí desetiletí, charakterizuje geometrizovaný prostor, ornamentika figur, monumentalita plánů řazených jeden za druhým. Objevuje se rovněž nový motiv, oválný tvar plující prostorem/ krajinou plátna. Tato krajina se rovněž stává více reálnou. Hluboká iluzívnost plátna, které Bak dociluje specifickou kombinací barevných odstínů, vzbuzuje dojem městské krajiny, na kterou malíř i divák pohlížejí zvnějšku. Barevné a světelné lomy, jednoduché tvary vzbuzují dojem skrytých architektur (Árkád/ Arkáda, 2000
Imre Bak / Thomas Lenk (samostatná výstava, Budapešť)
Art a Centreeuropa / Umění ve střední Evropě 1949–1999 (skupinová výstava, Barcelona)

2001

Konkret Östliches Mitteleuropa 12 Positionen (skupinová výstava, Leverkusen )
Most přes čas (skupinová výstava, Oldenburg)
Smetana (skupinová výstava, Budapešť)
Nový mechanismus (skupinová výstava, Budapešť)
Idohid / Zeitbrücke. Ungarische Kunst des 20. Jahrhunderts aus der Sammlung der Gemäldegalerie Budapest (skupinová výstava, Passau)

2002

Jako by… [II. s Tamássem Trombitásem] (samostatná výstava, Budapešť)
[Imre Bak] (samostatná výstava, Budapešť)


2004

[PRÁZDNÉ] (samostatná výstava, Budapešť)
Jako by IV. (samostatná výstava, Budapešť)
Geometria Magyar : maďarská geometrie dnes (skupinová výstava, Plzeň)


2006

Aréna abstrakce (skupinová výstava, Leverkusen )
Stúdió '66-'67 (skupinová výstava, Budapešť)
Obrazy 2006 (samostatná výstava, Budapešť)
Nové fotografie (samostatná výstava, Budapešť)
Pojď se mnou! Výběr ze sbírky Ference Karvalitse (skupinová výstava, Budapešť)
Re:mbrandt - Odpověď současných maďarských umělců (skupinová výstava, Budapešť)
Ninety-Nine Years. The Antal-Lusztig Collection in the Modem (skupinová výstava, Debrecín)
11 from Middle Europe / 11 из Центральой Европы (skupinová výstava, Moskva)

2007

Zaměřeno na sbírku (skupinová výstava, Budapešť)
Artinact – výběr ze sbírek galerie Paksi (skupinová výstava, Budapešť)
Slovo uměleckého dílu (skupinová výstava, Budapešť)
HUNgarian Art - Expressionistic Tendencies in HUNgarian Contemporary Art 1980 – 2007 (skupinová výstava, Bratislava)
Jako by…(Tváře). (samostatná výstava, Budapešť)
Geometrische Kunst in Malerei und Bildhauerei Imre Bak, Sándor Kecskeméti (samostatná výstava, Augsburg)
Příběh pokračuje… (samostatná výstava, Budapešť)
Tisztelet Kassáknak III (skupinová výstava, Nové Zámky)
Living Color (skupinová výstava, Budapešť)
Hommage à Kassák 120/40 (skupinová výstava, Bratislava)
White & Black (skupinová výstava, Budapešť)
Prague Biennale 3 - Global and Outsiders: Connecting Cultures in Central Europe (skupinová výstava, Praha)

2008

Nové fotografie (samostatná výstava, Budapešť)

2010


2011

Včera, dnes, zítra (samostatná výstava, Budapešť)



2014


2015

Ludwig Goes Pop + The East Side Story (skupinová výstava, Budapešť)


2017

Crossing Borders (The Grüner Collection) (skupinová výstava, Bratislava)
Imre Bak: Ön - Arc - Kép 2017 (samostatná výstava, Budapešť)


2019

Imre Bak: Works 1967 - 1981 (samostatná výstava, Budapešť)
BAK 80 (samostatná výstava, Budapešť)

Muzeum umění Olomouc 2011-2024